Buchlov

Zeměpanský hrad zbudovaný na východním výběžku Chřibů kontroloval dálkové obchodní stezky a stal se správním střediskem postupně osídlovaného širokého okolí. K založení hradu Buchlova došlo patrně před polovinou 13. století, jak tomu nasvědčuje v podstatě ještě románská technika řádkového kvádříkového zdiva, jíž byla vystavěna nejstarší část hradu - východní obytná hranolová věž. Po polovině století byl k věži připojen palác a další věž na západní straně hradní plochy. Půdorys hradu se od té doby v podstatě nezměnil až do konce 15. století, kdy byl Buchlov v zástavním držení Adama z Cimburka. Ten přistavěl proti původnímu paláci nové obytné křídlo. Obestavěním severní hradební zdi byla plocha nádvoří stísněna na minimum, což určilo další půdorysný vývoj.

V 16. století přešel původně královský hrad z dosavadního zástavního držení do šlechtického majetku. K rozsáhlým úpravám došlo za Zdánských ze Zastřízl v druhé polovině 16. století. Zástavba hradu musela již přesáhnout stísněný pás hradeb a nové objekty provozní a reprezentační, např. budova s tanečním sálem, vznikaly na rozsáhlém před- hradí.

Stavební vývoj Buchlova ukončila polovina 17. století, kdy hrozba vpádu tureckých vojsk vedla jako u řady jiných moravských hradů a zámků k obnovení a zesílení jejich fortifikací.

Na přelomu 17. a 18. století přenesli tehdejší majitelé Petřvaldští z Petřvaldu své sídlo do nově vybudovaného zámku na okraji poddanského městečka Buchlovic. Za posledních

držitelů zámku - hrabat Berchtoldů - se stal Buchlov jedním z prvních muzejních útvarů

v našich zemích. Početné sbírky zde soustředili známí přírodovědci, bratři Leopold a Bedřich Berchtoldové. Zejména mladší Bedřich, jeden ze zakladatelů Muzea Království českého, se zasloužilo uspořádání buchlovských sbírek, které byly zpřístupněny veřejnosti. Na tuto tradici navazuje i nynější muzeologická prezentace hradu a jeho sbírek.