Konopiště

Konopiště

Konopišťský hrad je vyspělou ukázkou u nás výjimečného typu francouzského kastelu - hradu s větším počtem věží, umístěných po obvodu hradební zdi, členících ji na kratší úseky; předstoupení věží před líc hradby umožňovalo podélnou střelbu v úsecích mezi věžicemi. Byl založen kolem roku 1300 rodem Benešoviců nedaleko původního rodového sídla Benešova u Prahy. Obdélníkový půdorys byl rozdělen na rozsáhlejší předhradí na západě a vnitřní hrad ve východní části. Obvod hradeb byl členěn čtveřicí věží na nárožích, tři věže byly vloženy do dalších stran (kromě jižní, kde věž chyběla). Podoba hradu se měnila pozvolna. Po obléhání vojskem Jiřího z Poděbrad roku 1467 byly patrně odstraněny pouze škody způsobené dělostřelbou. Po roce 1500 došlo j k rozsáhlejší přestavbě obytného křídla, již dokládají sklípkové klenby. Počátkem 17. století bylo přestavěno předhradí na renesanční obytná křídla. Radikální proměnu znamenala teprve přestavba, kterou prováděl koncem první třetiny 18. století František Maxmilián Kaňka. Konopiště bylo upraveno jako barokní zámek a původní přístup přes západní předhradí byl nahrazen novým nástupem od východu. Poslední kapitola stavební historie zámku je spjata se jménem Františka Ferdinanda d'Este, synovce císaře Františka Josefa I. a následníka trůnu habsburské monarchie. Konopiště bylo jeho vlastnictvím od roku 1887 až do sarajevského atentátu roku 1914. Úpravy zámku, prováděné v té době podle plánů Josefa Mockera, odstranily zčásti barokní rysy přestavby Kaňkovy. Částečným obnovením věží přispěla Mockerova rekonstrukce ke zjasnění struktury a zvýraznění původního stavebního typu. Vnitřní uspořádání a výzdoba interiérů, zejména dekorativní prvky užívané v době arcivévody Františka Ferdinanda, svědčí o ovzduší povýšené izolace a snaze po okázalosti. Sbírky uměleckých děl, loveckých trofejí, zbraní apod. byly uspořádány se snahou uplatnit množství a rozmanitost exemplářů. Část sbírek se na Konopiště dostala z estenského dědictví Habsburků; osobu arcivévody Františka Ferdinanda připomínají sbírky lovecké a ikonogra- ficky zajímavá, byť v kvalitě značně nevyrovnaná sbírka věnovaná sv. Jiří.