Křivoklát

Je málo míst, jejichž osudy bychom mohli téměř souvisle sledovat od nejstarších kronikářských zpráv, jak je tomu v případě Křivoklátu. Hrad vznikl jako lovecké sídlo za prvních Přemyslovců v pralesním masívu hvozdu, vybíhajícím podél řeky Mže až do samého středu Čech. Křivoklát, původně nazývaný Hrádek, postupně zatlačil do pozadí starší lovecký dvorec ve Zbečně a stal se středem knížecí a královské domény, letním sídlem, o jehož oblibě svědčí zprávy o přestavbách podnikaných už od 12. století. Ve 13. století význam Křivoklátu stoupl, krále sem provázela značná část dvora i s královskou kanceláří. Poslední Přemyslovci si zvykli z Křivoklátu vládnout a počínaje rokem 1222 je dochována řada listin, které zde čeští panovníci vydali. Zejména Václav I. zde rád pobýval a někdy po roce 1240 zahájil přestavbu hradu ve východní, zužující se části ostrohu výstavbou kulaté věže a paláce. Přemysl Otakar II. pokračoval po roce 1253 v díle, jež započal jeho otec, a zdědil i otcův zvyk na Křivoklátě pobývat. Po Přemyslově smrti roku 1278 se práce na desetiletí zastavily. Neduživý Václav II. nedbal tolik o loveckou kratochvíli jako o upevnění panovnické moci, hospodářskou prosperitu a mezinárodní postavení království a zajížděl sem málokdy; tím méně se tu za občasných pobytů v zemi zdržoval Jan Lucemburský. Nový zájem o Křivoklát projevil až Karel IV. Křivoklát patřil mezi první královské hrady, které Karel IV. po svém návratu do Čech vykoupil po roce 1333 ze zástavy, pečoval o jeho opravu a po celý život se tu rád zdržoval. Karlův syn Václav IV. naplnil Křivoklát hektickým ruchem svého početného dvora. Časté pobyty panovníka si vyžádaly podstatné rozšíření obytné plochy hradu. Na prvním nádvoří vybudoval Václav IV. purkrabství a příbytky manů - drobných šlechticů povinných osobní službou králi - a v severozápadním koutě nádvoří založil novou věž zvanou Huderka. Posledním stavebníkem středověku byl Vladislav Jagellonský. Zpustlý hrad, po více než půl století neudržovaný, byl na sklonku 15. století obnoven. Prostor prvního nádvoří byl uzavřen budovou nového paláce a současně bylo rozšířeno opevnění. Habsburkové již o Křivoklát nedbali. Vojenský význam hrad v 16. století ztratil a byl vzdálen i představám o renesančním venkovském sídle. A tak roku 1685 přestal být královským zbožím a dostal se prodejem do šlechtického majetku. Pro odlehlost a obtížný přístup byl Křivoklát po staletí užíván jako státní vězení. Počínaje Otou Černým, knížetem Olomouckým, jehož sem vsadil kníže Vladislav počátkem 12. století, až po osobního vězně Rudolfa II. - anglického alchymistu Edwarda Kelleyho - se tu vystřídalo mnoho obětí mocenských sporů, osobní i třídní msty. K posledně jmenovaným patřili kutnohorští havíři, věznění zde za vlády Vladislava Jagellonského.