Rychnov nad kněžnou

Tržní osada nad brodem přes říčku, vinoucí se hustě zalesněným předhůřím Orlických hor, je doložena v polovině 13. století. V tu dobu kolonizují okolní krajinu páni z Drnholce a před rokem 1258 zakládají poddanské městečko Rychnov. Jako středisko soukenictví prosperoval Rychnov po celý středověk. Panství s tvrzí či hrádkem zakoupili roku 1497 Pernštejnové, kteří dbali především o rozvoj výroby a: prosperitu městečka. Od konce 16. století střídalo zboží majitele, až je během třicetileté války získali páni z Kolovrat. V letech 1670-1690 bylo postaveno raně barokní jádro nynějšího zámku, zatímco renesanční zámek, vybudovaný v době, kdy byl Rychnov součástí trčkovské domény ve východních Čechách, byl opuštěn a stal se součástí komplexu pivovaru a dalších hospodářských objektů panství. Poměrně záhy, po roce 1713, dochází k další etapě výstavby, v níž se uplatnil radikální proud českého baroku, představovaný osobností Jana Blažeje Santiniho-Aichla. Původní prostá čtyřkřídlá stavba dostala nové průčelí s postranními křídly ukončenými věžicemi, podélná osa byla zdůrazněna vybudováním druhého nádvoří a přestavbou zámeckého kostela tak, aby průčelí navazovalo na pohledovou osu zámeckého souboru. Od 17. století vznikala na rychnovském zámku sbírka obrazů. Jejím jádrem byla, jako na většině feudálních sídel, rodová kolekce podobizen - "galérie předků". Kolovratské portréty ze 16. století jsou cenným vývojovým dokladem české renesanční portrétní malby. I Nejstarší podobizna Albrechta z Kolovrat je datována rokem 1506. Zámecká obrazárna rostla hlavně po roce 1700. I když se počet a skladba sbírkových kusů stále měnily, projevoval se ve sběratelství Kolovratů systematický zájem o portrét, lovecké náměty a zátiší. Inventář z roku 1785 uvádí 1218 obrazů a 998 rytin. I když se v pozdější době počet obrazů opět ztenčoval, během 19. století došlo nicméně k novým nákupům děl soudobých malířů domácích a středoevropských. Rychnovská galérie představuje dnes doklad vývoje sběratelství a je pozoruhodnou kolekcí českého a evropského malířství od renesance do 19. století.Významným historickým celkem je i zámecká knihovna, jejíž původ sahá až ke vzácným rukopisům, které je možno v kolovratském majetku sledovat až do 13. století. Uspořádání knihovny je dílem Františka Antonína Kolovrata Libštejnského (1778 -1861), spoluzakladatele Muzea Království českého.